Jdi na obsah Jdi na menu
 


Muchomůrka červená (Amanita Muscaria)

Účinky vypadají jako polospánek s barevnými vizemi, nebo je zvýšená aktivita, euforie, pocit lehkosti, pohyblivosti. Nervy jsou stimulovány a stav minimálního vlivu vůle produkuje silné efekty. Například, když někdo chce překročit malé stéblo trávy, kráčí a skáče, jako by překážky byly kmeny stromů. Jestliže je člověk normálně hovorný, jeho řečové nervy jsou v neustálé aktivitě a on nedobrovolně vyzradí svá tajemství, plně při vědomí, chtěl by je uchovat, ale bez moci jakkoli se ovládnout. Kdo má rád tanec, tančí a milovník hudby neustále zpívá. Jiní běží nebo jdou zcela bezmyšlenkovitě tam, kam vůbec jít nechtějí. Někdy člověk mluví ke svým vizím, má přitom skelný pohled. Psychické vzrušení se stupňuje a projevuje se inkoherentním myšlením, ztrátou kontaktu s okolím, halucinacemi. Také motorický neklid se zvyšuje (bezúčelné pohyby, grimasy, nekoordinovanost. Je-li excitační stadium prožíváno ve spánku, bývají přítomny halucinační sny a nemocný se zpravidla probouzí až zvracením. Snové stavy jsou prožívány buď s pocitem přechodu do posmrtného života, nebo s pocitem depersonalizace. V druhém údobí (komatózním) je člověk v různě hlubokém kómatu. Po (i spontánním) probuzení mívá často pocit reinkarnace.

Účinky mají zcela jiný charakter než tyto po psilocybinu nebo LSD. Přichází po půl až dvou hodinách a trvají 4 - 6, někdy i 8 hodin. Někdy přetrvávají poruchy koordinace pohybů a řeči i několik dnů. Muchomůrky červené jsou také houby, které si brali Vikingové, aby vstoupili do vhodného stavu "beserker" pro bitvu. V této houbě má původ i 3500 let stará droga soma, přinesená Árijci do údolí Indu, která dala vzniknout mj. i tisíci hymnám véd (R. G. Wasson). Psychické a neurotoxické změny vyvolávají zejména muchomůrky z vyšších horských poloh; u muchomůrek z teplých krajů převládá muskarinový typ otravy. Smrtelné otravy muchomůrka červená obvykle nevyvolává. Podobné vlastnosti jako muchomůrka červená by měla mít muchomůrka královská (A. regalis), potažmo i muchomůrka tygrovaná (A. pantheris - ovšem v menších dávkách), ale kdo se v houbách a v muchomůrkách příliš nevyzná, neměl by riskovat záměnu s některými vysoce jedovatými druhy.

Obvykle se muchomůrky konzumují tak, že se nakrájí asi na centimetrové plátky, usuší (na vzduchu nebo v troubě při 75 - 80°C) a pak se polykají na jeden polk, srulované do kuličky, a to bez žvýkání. Sušením se kyselina ibotenová mění v muscimol a účinek se zvyšuje 5x až 6x a snižují se vedlejší efekty. Jedna velká muchomůrka nebo dvě malé by měly stačit, aby byl den hezčí. Je lepší začít s menšími dávkami (1/4 kloboučku). Muchomůrky obsahují muscimol a muscazon (ten je v menších množstvích a méně aktivní), oba CNS halucinogeny, ovlivňují serotonigerní synapse, jde o parasympatikomimetika. Dále kyselinu ibotenovou, která je asi hlavní účinnou látkou, její obsah je 0.05 - 0.1% převážně v klobouku houby, přičemž její množství kolísá podle sezóny (v létě více, na podzim méně), která "přepíná" intoxikaci (způsobuje trhání svalů apod.) a muskarin, vysoce toxický alkaloid (obsah je velice nízký, 0.0002% v čerstvé tkáni, což je málo pro fyziologickou aktivitu). Teplo při sušení houby dekarboxyluje a dehydruje kyselinu ibotenovou, a ta se mění v biologicky účinnější muscimol a téměř neúčinný muscazon.

Muchomůrka zelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

 
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita phalloides
E.M.Fries, 1833
Pozor, prudký jed!

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá (Amanita phalloides E.M.Fries, 1833) je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky – způsobuje zde nejvíce smrtelných otrav.[1][2] Je nejen prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra). Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Lolec

(Lol, 10. 8. 2011 19:17)

Kámoš se díky tomu otrávil a to toho neměl ani moc. Díky.

zkušenost?

(jenik, 6. 7. 2009 18:39)

ahojda. máš zkušenosti s muchomůrkou cervenou? zelek mě to zaujalo:-)